Stále více vedoucích manažerů vnímá význam Facility managementu (obecně řízení a zajištění zázemí společnosti). Ačkoliv se dosud soustředili převážně na zajištění a chod hlavního předmětu činnosti své firmy, stále častěji si dnes uvědomují, že přibližně 80 % nákladů společnosti tvoří platy a náklady na zaměstnance. Ignorovat proto prostředí, ve kterém pracují a podporu, kterou jim jejich společnost musí poskytnout, se nevyplácí a vede k propadu firmy v konkurenčním boji.

Světový den Facility managementu (WFMD) připadl letos na středu 17. května. Na celém světě se k tomuto výročí pořádají různé odborné aktivity. Světová sekce FM poradců asociace IFMA (FMCC) se rozhodla navázat na úspěšnou, avšak ne příliš navštívenou sérii loňských odborných webinářových přednášek, která postupně uvádí odborníky v různých zemích podle poledního času v jejich lokalitě. První přednáška byla v poledních hodinách z novozélandského Aucklandu a další pokračovaly přes Austrálii, Čínu, Indii atd.

Dne 8. listopadu 2016, na slavnostním předávání cen FM Awards 2016 asociace IFMA CZ převzali Ing. Jiří Karas, ředitel divize SRE Siemens CZ, Dipl. Ing. Joerg Dawidowsky, Siemens SRE, ředitel AMU CTA  a Ing. Ivan Oleksiak, Vedoucí regionu Praha SRE Siemens CZ  a hlavní projektový manažer (na snímku zleva doprava), z rukou prezidenta IFMA CZ ing. Milana Hampla mimořádnou cenu IFMA CZ „Za unikátní a ojedinělý přístup při výběru poskytovatele FM služeb a následnou implementaci integrovaného facility managementu do společnosti Siemens Česká republika“. Co však tomuto ceremoniálu předcházelo, a co je na tomto projektu natolik výjimečného?

 

Podzimní řada otevřených odborných seminářů začala tématem „Výběrová řízení v oblasti služeb ve veřejné správě“. Toto téma je aktuální nejen z pohledu FM, ale i z pohledu celospolečenského. Záštitu nad tímto seminářem převzala poradenská společnost Hein Consulting, s.r.o. spolu s odbornou platformou RASC (Rada a akademie pro Smart Cities). 

První přednášku "Bariéry v oblasti FM služeb v zákonu o zadávání veřejných zakázek a přípravy VŘ" přednesla paní Ilona Štěpničková, která tuto oblast zajišťuje pro Ústav hematologie a krevní transfuze. Paní Štěpničková působí v našem oboru již mnoho let, prošla si různé pozice na straně klientské i poskytovatelské a tak její přednáška byla na vysoké úrovni nejen odborně, ale i z praktického hlediska. 

Druhou přednášku na téma "Problematika komplexního integrovaného FM ve veřejné správě" přednesli společně pánové Ondřej Štrup (Hein Consulting) a Pavel Nácovský (společnost Panatec), oba zstupující současně platformu RASC. Úvodem své prezentace předtavili společnosti a následně představili problematiku formy zajišťování FM ve veřejné správě. Hlavní polemika se následně orientovala na oblast možného Integrovaného zajištění FM služeb, které jsou až na malé vyjímky zajišťovány jednotlivě (tou vyjímkou je například Ministerstvo zemědělství, které se před několika lety pokusilo tuto formu implementovat a částečně se toto i podařilo).

Třetí poobědový blok "In-house versus outsourcing ve veřejné správě" přednesl pan Jiří Kraus (mistopředseda představenstva Letiště Václava Havla v Praze). Na konkrétnímpříkladě letiště demonstroval pozitiva a rizika různých forem zajištění, zejména outsourcingu a in-house formy. Jako konkrétní příklad uvedl zajištění úklidu toalet na letišti. Původní outsourcing, který probíhal přísně podle zákona o veřejných zakázkách dosahovali velice příznivých nákladů, avšak kvalita byla natolik nízká, že postupně čelili čím dál významnějšímu snižování hodnoty letiště v mezinárodních porovnáváních. Navíc museli konkrétně odpovídat na stížnosti pasažérů, což je pro každou společnost vysoce nepříjemné, zejména pro mezinárodní letiště jejich významu. Přechod do zajištění vlastním perosnálem (in-house) sice navýšil náklady, ale významně zlepšil rejting letiště v mezinárodních hodnoceních.

Po každém bloku se rozpoutala bohatá diskuze. Tentokrát se pořadatel rozhodl nezvat za předsednický stůl další odborníky a ponechal panelovou diskuzi celou přítomným účastníkům. Myslím si, že tento model se osvědčil a ža v něm budeme pokračovat i v dalších seminářích.

Odkazy v textu Vám umožní otevřít si jednotlivé prezentace. Video a foto z akce naleznete na našich stránkách v sekci Galerie, video však bylo z technických důvodů ukončeno krátce před koncem třetí přednášky. Za tento nedostatek se omlouváme.

 

„Výběrová řízení v oblasti služeb ve veřejné správě“

Logo RASC velkéOdborná platforma RASC nabízí spolupráci a společný postup odborníkům, kteří se zabývají oblastí Digitální transformace. Je platformou, nemá právní subjektivitu a existuje na základě spolupráce se svými servisními organizacemi, které zajišťují konkrétní aktivity na svůj účet.

 

RASC získal záštitu ministryně Ministerstva pro místní rozvoj a současně je pravidelným účastníkem zasedání Pracovní skupiny pro Smart Cities pod RVÚR vedenou oddělením urbánního rozvoje MMR, panem Františkem Kubešem. Toto oddělení také koordinuje národní politiku pro oblast Smart City.

 

RASC založili partneři s hlubokými znalostmi v oblastech řízení Digitální transformace na místní, regionální, národní, přeshraniční i nadnárodní úrovni a ve všech definovaných oblastech mají za sebou významné výsledky. Spolupracujeme s mnoha nejvýznamnějšími odbornými asociacemi, firmami, úřady a odborníky. Nyní za partnery, kteří organizují RASC považujeme:

-        Panatec s.r.o.; konzultační firmu pro projekty digitální transformace ve veřejné správě

-       CityOne s.r.o.; firma vydává odborný magazín o Smart City, provozuje portál www.cityone.cz, organizuje URBIS a vytváří network na národní, přeshraniční i mezinárodní odborné úrovni

-        FM Institute, s.r.o.; vzdělávací a konzultační institut se specializací na standardy řízení (veřejných) služeb typu facility management (standardy ČSN/EN 15221 a ISO 41000)

-        Eppaconsult.cz s.r.o.; konzultační firma

-        WPremium event, s. r. o.; vydavatel odborných magazínů Facility Manager a Development news

Dlouhodobě spolupracujeme s firmou TOVEK, specialistou na data a s MMR.

Vedle uvedených partnerů máme navázánu vazbu s dalšími odborníky a odbornými organizacemi, se kterými spoluracujeme.

Jaké má RASC cíle?

RASC průběžně studuje národní a regionální modely řízení Digitální transformace a jejich úspěchy. Současně vycházíme z důsledné znalosti národního prostředí souvisejícího zejména z cesty eGovernmentu v ČR. Snažíme se navrhovat vhodné cesty pro řízení a kultivaci našeho národního prostředí a získávat pro ně odbornou veřejnost.

Za efektivní vzor považujeme zejména britský model postavený na spolupráci britské vlády s odbornou platformou Future Cities Catapult. I proto nyní informujeme o našich aktivitách a nabízíme spolupráci všem odborníkům a odborným asociacím a organizacím, se kterými je spolupráce legální a udržitelná. Pokud se cítíte být odborníky v daných specializacích, budeme rádi, když nás budete kontaktovat.

Jak RASC chápe obsah Smart City?

Tohle je nyní asi nejdůležitější otázka pro všechny, kteří se naučili nadužívat tento pojem 😊

RASC si uvědomuje, že lidstvo má v současné době velmi silné páky, kterými dokáže rychle měnit svět i kvalitu života na konkrétním místě. Ovládání těchto „pák“ se soustřeďuje u lidí, kterým společnost dala důvěru ve volbách a u osob, které získali silnou moc prostřednictvím ekonomické síly. RASC tedy chápe Smart City za nástroj, který pomáhá těm, kteří tyto páky ovládají, aby je používali správně ve prospěch udržitelnosti a rozvoje společnosti.

Možná jste si všimli, že jsem ani jednou nepoužil slovo jako internet, digitalizace, informatika, čip, nebo dokonce „chytrá“ popelnice, či lavička. Je to proto, že tím podstatným je definice toho, co považujeme v kvalitě života za důležité a konsenzus o cestě, jak toho dosáhnout. Potřebujeme tedy nejprve poznat stávající stav, popsat jej v datovém modelu a nastavit cíle pro konkrétní časový horizont.

Smart City jednoznačně chápeme jako oblast Digitální transformace, která je v gesci MMR, urbánního rozvoje. Všechny oblasti Digitální transformace (eGovernment, eHealth, Průmysl 4.0, …) pak respektují společný organizační a legislativní základ a existující národní služby. Mám na mysli například Datové schránky, Základní registry a podobně.

Základní problémy v realizaci Smart City z národního hlediska

Velikou současnou chybou je to, že se opakuje individualizmus i ve Smart City. Konkrétní samosprávy řeší svoje koncepce pouze pro svoje území a nerespektují legislativně dané kompetence vyplývající i z Ústavy. Tento příběh však souvisí s množstvím samospráv a s chováním krajů a ORP ve svém správním území. Také se systémy financování veřejných služeb, které vyplývají ze sdíleného modelu veřejné správy v území.

V rámci financování vidíme tři základní problémy. Prvním je podpora individuálních projektů a to tam, kde nemají opodstatnění. Druhým je pak absence transferu benefitu od příjemce benefitu k provozovateli veřejné služby. Třetím pak je legalita veřejných služeb, zejména mnohých, označovaných jako Smart.

V individuálním modelu podpory vzniku nových služeb žádají například konkurenčně o vlastní projekty pro řízení dopravy Praha a Černošice. Přesto že je zřejmé, že Smart je v tomto případě jeden systém integrovaný s dalšími službami, ke kterému se za definovaných podmínek mohou připojit i další samosprávy.

Problematika absence transferu benefitu vyplývá ze situace, kdy například systém datových schránek je tím efektivnější, čím je konkrétní organizace větší. Do určité velikosti a potřeby komunikovat s úřady je tento systém dražší a organizačně náročnější. Naopak na národní úrovni vzniká hlavní benefit. Stát však spolufinancoval pouze pořízení ICT řešení, a to ještě v případech, kdy vznikla dohoda dané obce, či příspěvkové organizace s ORP, či krajem. Někomu tedy zůstává benefit z digitalizované služby a někdo (v tomto případě ti nejslabší) na něj naopak doplácejí.

S legalitou souvisí situace, kdy stát, či zejména samosprávy, vstupují do konkurenčního prostředí a využívají prostředky z rozpočtového určení daní. Dále situace, kdy je skutečným záměrem služby finanční příjem samosprávy a je zakrýván řešením dopravních a dalších situací. V současné době nemáme nastaveny nástroje, které tyto nešvary zkoumají, identifikují a prostředí kultivují.

 

Podkategorie