Odborná platforma RASC nabízí spolupráci a společný postup odborníkům, kteří se zabývají oblastí Digitální transformace. Je platformou, nemá právní subjektivitu a existuje na základě spolupráce se svými servisními organizacemi, které zajišťují konkrétní aktivity na svůj účet.
RASC získal záštitu ministryně Ministerstva pro místní rozvoj a současně je pravidelným účastníkem zasedání Pracovní skupiny pro Smart Cities pod RVÚR vedenou oddělením urbánního rozvoje MMR, panem Františkem Kubešem. Toto oddělení také koordinuje národní politiku pro oblast Smart City.
RASC založili partneři s hlubokými znalostmi v oblastech řízení Digitální transformace na místní, regionální, národní, přeshraniční i nadnárodní úrovni a ve všech definovaných oblastech mají za sebou významné výsledky. Spolupracujeme s mnoha nejvýznamnějšími odbornými asociacemi, firmami, úřady a odborníky. Nyní za partnery, kteří organizují RASC považujeme:
- Panatec s.r.o.; konzultační firmu pro projekty digitální transformace ve veřejné správě
- CityOne s.r.o.; firma vydává odborný magazín o Smart City, provozuje portál www.cityone.cz, organizuje URBIS a vytváří network na národní, přeshraniční i mezinárodní odborné úrovni
- FM Institute, s.r.o.; vzdělávací a konzultační institut se specializací na standardy řízení (veřejných) služeb typu facility management (standardy ČSN/EN 15221 a ISO 41000)
- Eppaconsult.cz s.r.o.; konzultační firma
- WPremium event, s. r. o.; vydavatel odborných magazínů Facility Manager a Development news
Dlouhodobě spolupracujeme s firmou TOVEK, specialistou na data a s MMR.
Vedle uvedených partnerů máme navázánu vazbu s dalšími odborníky a odbornými organizacemi, se kterými spoluracujeme.
Jaké má RASC cíle?
RASC průběžně studuje národní a regionální modely řízení Digitální transformace a jejich úspěchy. Současně vycházíme z důsledné znalosti národního prostředí souvisejícího zejména z cesty eGovernmentu v ČR. Snažíme se navrhovat vhodné cesty pro řízení a kultivaci našeho národního prostředí a získávat pro ně odbornou veřejnost.
Za efektivní vzor považujeme zejména britský model postavený na spolupráci britské vlády s odbornou platformou Future Cities Catapult. I proto nyní informujeme o našich aktivitách a nabízíme spolupráci všem odborníkům a odborným asociacím a organizacím, se kterými je spolupráce legální a udržitelná. Pokud se cítíte být odborníky v daných specializacích, budeme rádi, když nás budete kontaktovat.
Jak RASC chápe obsah Smart City?
Tohle je nyní asi nejdůležitější otázka pro všechny, kteří se naučili nadužívat tento pojem 😊
RASC si uvědomuje, že lidstvo má v současné době velmi silné páky, kterými dokáže rychle měnit svět i kvalitu života na konkrétním místě. Ovládání těchto „pák“ se soustřeďuje u lidí, kterým společnost dala důvěru ve volbách a u osob, které získali silnou moc prostřednictvím ekonomické síly. RASC tedy chápe Smart City za nástroj, který pomáhá těm, kteří tyto páky ovládají, aby je používali správně ve prospěch udržitelnosti a rozvoje společnosti.
Možná jste si všimli, že jsem ani jednou nepoužil slovo jako internet, digitalizace, informatika, čip, nebo dokonce „chytrá“ popelnice, či lavička. Je to proto, že tím podstatným je definice toho, co považujeme v kvalitě života za důležité a konsenzus o cestě, jak toho dosáhnout. Potřebujeme tedy nejprve poznat stávající stav, popsat jej v datovém modelu a nastavit cíle pro konkrétní časový horizont.
Smart City jednoznačně chápeme jako oblast Digitální transformace, která je v gesci MMR, urbánního rozvoje. Všechny oblasti Digitální transformace (eGovernment, eHealth, Průmysl 4.0, …) pak respektují společný organizační a legislativní základ a existující národní služby. Mám na mysli například Datové schránky, Základní registry a podobně.
Základní problémy v realizaci Smart City z národního hlediska
Velikou současnou chybou je to, že se opakuje individualizmus i ve Smart City. Konkrétní samosprávy řeší svoje koncepce pouze pro svoje území a nerespektují legislativně dané kompetence vyplývající i z Ústavy. Tento příběh však souvisí s množstvím samospráv a s chováním krajů a ORP ve svém správním území. Také se systémy financování veřejných služeb, které vyplývají ze sdíleného modelu veřejné správy v území.
V rámci financování vidíme tři základní problémy. Prvním je podpora individuálních projektů a to tam, kde nemají opodstatnění. Druhým je pak absence transferu benefitu od příjemce benefitu k provozovateli veřejné služby. Třetím pak je legalita veřejných služeb, zejména mnohých, označovaných jako Smart.
V individuálním modelu podpory vzniku nových služeb žádají například konkurenčně o vlastní projekty pro řízení dopravy Praha a Černošice. Přesto že je zřejmé, že Smart je v tomto případě jeden systém integrovaný s dalšími službami, ke kterému se za definovaných podmínek mohou připojit i další samosprávy.
Problematika absence transferu benefitu vyplývá ze situace, kdy například systém datových schránek je tím efektivnější, čím je konkrétní organizace větší. Do určité velikosti a potřeby komunikovat s úřady je tento systém dražší a organizačně náročnější. Naopak na národní úrovni vzniká hlavní benefit. Stát však spolufinancoval pouze pořízení ICT řešení, a to ještě v případech, kdy vznikla dohoda dané obce, či příspěvkové organizace s ORP, či krajem. Někomu tedy zůstává benefit z digitalizované služby a někdo (v tomto případě ti nejslabší) na něj naopak doplácejí.
S legalitou souvisí situace, kdy stát, či zejména samosprávy, vstupují do konkurenčního prostředí a využívají prostředky z rozpočtového určení daní. Dále situace, kdy je skutečným záměrem služby finanční příjem samosprávy a je zakrýván řešením dopravních a dalších situací. V současné době nemáme nastaveny nástroje, které tyto nešvary zkoumají, identifikují a prostředí kultivují.